Japonština

Je to všechno jeden jazyk?

Velmi rozšířeným omylem je, že asijské jazyky jsou si velmi podobné, znějí všechny stejně a díky rozsypanému čaji neboli znakům vzájemně srozumitelné. Ve skutečnosti je to ale docela jinak.

Nejblíže má japonština ze svých sousedů ke korejštině, která má velmi podobný gramatický systém. A i když většina asijských jazyků při svém vývoji byla ovlivněna čínštinou, podobnost mezi těmito dvěma je oproti očekávání poměrně malá. Rozhodně neplatí, že japonština je jen variací čínštiny, tyto dva jazyky se zásadně liší jak výslovnosti, tak i strukturou a stavbou věty. Styčným bodem mezi těmito dvěma jsou sice znaky, ale jen do určité míry.

Pro všechny asijské jazyky je typické, že mají mnoho nářečí, která se od sebe značně liší. U japonštiny tomu není jinak. Standardní japonštinou, kterou se už dnes učí všichni Japonci během povinné školní docházky, se myslí tokijský dialekt.

A nezlámu si na tom jazyk?

Jako každý jiný jazyk má i japonština několik svých specifik. Výslovnosti se bát nemusíte. Stejně jako čeština, má japonština pět samohlásek (A, I, U, E, O), které používá ve slabikách společně se souhláskami, a tak vznikají další slabiky (například KA, KI, KU, KE, KO nebo SA, ŠI, SU, SE, SO), z jejichž kombinací je pak celý japonský projev tvořen. Jedinou samostatnou souhláskou je hláska N.

Výslovnost tedy rozhodně nebude hlavní oblast boje s tímto jazykem. Dokonce není potřeba válčit ani s tóny jako v čínštině nebo ležatým a stojatým O jako třeba korejštině. Úsměvný se možná může zdát fakt, že japonské uši neslyší žádný rozdíl mezi hláskami R a L. Japonci používají jen jeden zvuk oscilující mezi oběma hláskami. Smiřte se tedy rovnou s tím, že citronu se říká „remon“ a coca-cole „kóra“.

Je těžké mluvit japonsky?

Jak už vyplývá ze předchozí otázky, japonština jako mluvený jazyk je ve srovnání s písmem vyloženě pohodová procházka. Neohýbá podstatná jména pomocí pádů a slovesa nerozlišují osoby. Lehkost japonštiny vás uvede do napínavého vyčkávání. Je až tak benevolentní, že totiž nerozlišuje jednotné a množné číslo.

Další zajímavou stránkou jazyka je jeho vnímání zdvořilostních úrovní. Skromně mluvíme o sobě před výše postavenou osobou, zdvořile se vyjadřujeme před novými známými či učitelem a zcela jiné formulace používáme mezi přáteli. Jednu větu tak můžeme pronést několika způsoby. Použité jazykové prostředky dotvoří celý příběh skrývající se za slovy – vy tak z jediné věty poznáte, co je váš partner zač, jaký je asi jeho věk, vzdělání, postavení a jak vnímá on vás.

Mám do toho jít?

Pokud se rozhodujete pro studium asijského jazyka, je japonština rozhodně tou správnou volbou. Najdete v ní stopy po dávném vlivu čínské kultury, krásu složitého japonského písma, díky silné tendenci k přejímání západní kultury se pobavíte nad řadou zkomolených slov převzatých z angličtiny, naučíte se myslet jinak, vystoupíte ze stereotypů evropského myšlení, porozumíte svému oblíbenému hrdinovi v japonském anime nebo textu populárních písniček. Rozhodně budete z každé hodiny odcházet obohaceni a japonština se dozajista stane i vaší vášní.